OBÓZ PRACY PRZYMUSOWEJ W SIENIAWCE

Na wzgórzu w miejscowości Sieniawka (do 1945 Kleinschönau) dominującym elementem architektury jest zespół budynków, które powstały przed wybuchem drugiej wojny światowej jako koszary wojskowe. W trakcie wojny budynki zmieniły swoje przeznaczenie ze względu na pogarszającą się sytuację militarną oraz gospodarczą III Rzeszy i od 1944 roku zostały zaadaptowane na fabrykę zbrojeniową przemysłu lotniczego. 20 marca 1944 powołano spółkę o nazwie Zittwerke Aktiengesellschaft, której głównym celem było wytwarzaniem silników odrzutowych Jumo 004. Oprócz wykwalifikowanych robotników oraz pracowników przymusowych w Zittwerke pracowali także więźniowie utworzonej tam od 28 października 1944 filii obozu koncentracyjnego Gross-Rosen. W lutym 1945 personel Zittwerke wraz z parkiem maszynowym został ewakuowany a obóz w Sieniawce stał się miejscem tymczasowego stacjonowania (tzw. Verbindungsstelle) dla obozu w Auschwitz. Nieludzkie warunki pobytu oraz znikome racje żywnościowe spowodowały śmierć co najmniej 266 osób, jednakże ta liczba jest z pewnością większa.
Bezpośrednio po zakończeniu wojny dawne niemieckie koszary wojskowe w Sieniawce stały się do 14 października 1945 roku obozem dla niemieckich jeńców wojennych oraz ludności cywilnej.

Nucený pracovní tábor v Sieniawce

Na vrcholku v obci Sieniawka (do roku 1945 Kleinschönau) je dominantním prvkem architektury skupina budov, které byly postaveny před vypuknutím druhé světové války jako vojenské kasárny. Během války, v souvislosti se zhoršující se vojenskou a ekonomickou situací Třetí říše, změnily tyto budovy svůj účel a od roku 1944 byly přeměněny na zbrojní továrnu pro letecký průmysl. 20. března 1944 byla založena společnost s názvem „Zittwerke Aktiengesellschaft” jejíž hlavní náplní byla výroba proudových motorů pro Jumo 004. Kromě kvalifikovaných dělníků a nuceně nasazených pracovníků pracovali v Zittwerke také vězni pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen, která zde byla zřízena od 28. října 1944. V únoru 1945 byl personál Zittwerke spolu se strojním parkem evakuován a tábor v Sieniawce se stal místem dočasného umístění pro tábor v Osvětimi (tzv. Verbindungsstelle). Nelidské životní podmínky a zanedbatelné dávky potravin vedly ke smrti nejméně 266 lidí, ale toto číslo je jistě ještě vyšší. Bezprostředně po skončení války, se bývalé německé vojenské kasárny v Sieniawce staly až do 14. října 1945 táborem pro německé válečné zajatce i civilisty.

Das Lager für Zwangsarbeiter in Sieniawka

Auf dem Hügel im Ort Sieniawka (bis 1945 Kleinschönau) dominiert ein Gebäudeensemble, das vor dem Ausbruch des Zweiten Weltkriegs als Militärkaserne errichtet wurde. Während des Krieges änderten die Gebäude aufgrund der sich verschlechternden militärischen und wirtschaftlichen Lage des Dritten Reiches ihren Zweck und wurden ab 1944 zu einer Waffenfabrik der Luftfahrtindustrie umgebaut. Am 20. März 1944 wurde die Zittwerke Aktiengesellschaft mit dem Hauptzweck der Herrstellung von Jumo 004- Triebwerken gegründet. In den Zittwerken arbeiteten neben Facharbeitern und Zwangsarbeitern auch Häftlinge der dort ab 28. Oktober 1944 eingerichteten Außenstelle des KZ Groß-Rosen. Im Februar 1945 wurde das Personal der Zittwerke samt Maschinenpark evakuiert und das Lager in Sieniawka zur vorübergehenden Stationierung (sog. Verbindungsstelle) für das Lager Auschwitz. Unmenschliche Lebensbedingungen und vernachlässigbare Lebensmittelrationen führten zum Tod von mindestens 266 Menschen, aber diese Zahl ist sicherlich höher. Unmittelbar nach dem Kriegsende, bis zum 14. Oktober 1945, wurde die ehemalige deutsche Militärkaserne in Sieniawka zu einem Lager für deutsche Kriegsgefangene und Zivilisten.